ČeskyEnglish

Odborníci se snaží zachránit unikátní stodolu

Metodické centrum pro muzea v přírodě při Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se s několika odbornými partnery – mistrem tesařem Davidem Stejskalem a pracovníky Centra Excelence Telč (CET Telč), Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR zabývá možnostmi záchrany fojtské stodoly od usedlosti čp. 3 ve Skaličce u Hranic na Moravě. Tato stavba se může na první pohled zdát běžnou (stodola s mlatem a 2 přístodůlky), avšak na základě rozsáhlého terénního výzkumu patří k posledním roubeným stodolám severovýchodního okraje Hané, zastupující navíc starší vrstvu dřevěné architektury patrnou před rozmachem na Hané dnes tolik typického stavitelství hliněného. Opomíjet nelze ani dendrodatování této stavby, jejíž značná část, podle výzkumů už starší stodola, náleží do 2. poloviny 16. století, čímž se zároveň řadí mezi nejstarší roubené konstrukce v naší zemi.

Jako pracovníci muzea v přírodě se samozřejmě setkáváme s desítkami ohrožených staveb, které nelze a ani, zlehčeně řečeno, není nutné zachovat. Při znalosti historického kontextu lidového stavitelství i aktuálních možností záchrany je u lidového stavitelství samozřejmě potřebná určitá selekce. Uvedená stavba se však skutečně jeví jako významná jak z hlediska svého stáří, tak ve vztahu k tradici roubeného stavitelství v nížinných částech Moravy.

 

Na základě těchto faktů věříme, že by osud této stavby měl být v zájmu předních institucí pečujících o památky v dotčeném regionu, mezi které naše muzeum a jistě i příslušné NPÚ patří.

 

Jako vhodná lokalita umístění se jeví Soubor staveb lidové architektury v Příkazích u Olomouce – Hanácké skanzen. Tamní zemědělská usedlost s několika monumentálními špaletovými stodolami je jistě unikátním dokladem stavitelství na Hané. Citelné jsou však také proluky po stodolách chybějících, kde paralelně se špaletovými dožívaly právě roubené stodoly. Skalička a Příkazy jsou sice geograficky dosti vzdálené, ale to vůbec neodporuje jak zařazení etnologicko-historickému, tak typologickému, protože stejný charakter stodol je patrný prakticky po celé Moravě a úložnou funkci dvou přístodůlků s mlatem nacházíme po celé Evropě. Ve skutečně krajním případě plánujeme ze záchranných důvodů umístit stodolu ve Valašském muzeu avšak jako solitér bez geografického, prostorového i terénního kontextu. Samotnou stavbu bychom rádi exponovali nikoli jako stavbu se zemědělskou expozicí, ale jako unikátní doklad roubené převážně podélně štípané konstrukce v kontextu výzkumných metod a obecné historie lidového stavitelství (dendrochronologie, trasologie tesařského opracování, problematika dopravy dřeva, vorařství atd.), tak jak známe z některých muzeí v přírodě v Evropě (Německo, Švýcarsko, Belgie aj.). Jednou z možností je také umístění v Souboru lidových staveb v Rymicích u Holešova, kde však u etnograficko-historicky odpovídající usedlosti není pro umístění dostatečně velká parcela. Okrajové řešení je také připojení stodoly k některé z usedlostí v Hanáckých obcích, kde se plánuje zřízení místní expozice charakteru muzea v přírodě.

 

Na stavební obnovu stodoly jsou vypracovány podklady, konkrétně průzkum se zaměřením na lokalizaci a klasifikaci poškození, určení rozsahu skrytého napadení pomocí nedestruktivních přístrojů, trasologická analýza řemeslného opracování a zakreslení zjištěných výsledků do výkresové dokumentace. Zaměření skutečného stavu bylo provedeno jednak fotogrammetricky, ale i pomocí laserového skenování. Výstupy obou metod se momentálně vyhodnocují a korigují se stávajícím stavem tak, aby při transferu a samotném znovu sesazování roubených stěn na novém místě byla dodržena jednak původní forma, ale i rozměry. Podklady k obnově vznikají v CET Telč, kde řešitelský tým grantového projektu (DG16P02M026 „Historické dřevěné konstrukce: typologie, diagnostika a tradiční opracování dřeva“, programu NAKI II, jehož poskytovatelem je Ministerstvo kultury), přistupuje k dokumentaci, návrhu opravy a plánovanému transferu stodoly jako k vzorové akci, při které by měly být prezentovány dosavadní možnosti poznání diagnostiky a také tradičního opracování dřeva. Součástí řešitelského týmu grantového projektu je i průkopník a hlavní propagátor tradičních postupů při opracování dřeva tesařský mistr Petr Růžička, který se zde věnuje trasologické analýze.

 

Stodola je na původním místě v současnosti provizorně přikryta technickými silami VMP. Majitel stodoly je z důvodu potřeby novostavby k transferu nakloněn a k celému záměru je vstřícný. Pod vedením Michala Kloibera, za účasti tesařského mistra Davida Stejskala a pracovníků Valašského muzea byl proveden výběr dřeva v lese na stojato. Dřevo bylo vybíráno na potřebné výměny poškozených prvků, tak aby odpovídalo potřebným rozměrům, tvaru a především točivosti, která zásadním způsobem ovlivňuje tradiční zpracování dřeva. Aktuálně v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě probíhá tesařské zpracování trámů na stodolu. Realizace se ujal výše uvedený tesařský mistr David Stejskal a etnolog s četnými zkušenosti s obnovou památek Jiří Pokorný. Tito odborníci připravují kulatinu na požadované hranoly na základě trasologické analýzy stavby bez použití mechanizace – ruční manipulace, ruční pily, vrubování, hrubování a lícování. Potřebné půlkuláče se vyrábí podélným štípáním – postupným zatloukáním klínů do kulatiny. V rozměru (délka 10 m a průměr výřezu cca 60 cm) nebylo štípání kulatiny v poslední době v rámci památkové péče uskutečněno. Ještě v 19. století bývala tato technika ve stavebnictví rozšířená především na Frýdecku a Těšínsku, dříve také v podhůří Beskyd a na Hané.

Věříme, že se u zainteresovaných institucí i jednotlivců jedná o přední odborníky. Snad k záměru přispěje také dosud k celé věci laxní přístup NPÚ. Financování dalších přípravných aktivit metodické úrovně nadále předpokládáme ze strany Valašského muzea a společně máme velký zájem o důstojnou budoucnost této stavby.

 

V případě zájmu o podrobnosti nebo návštěvu

 

Radek Bryol 773 793 398 

 

David Stejskal 603 921 265

 

Michal Kloiber 608 466 122

 

 

 

  • CET ÚTAM AVČR. Stavebnětechnické hodnocení stavu dřeva, trasologická analýza a zaměření roubené stodoly ze Skaličky čp. 3